Jaro už je tu!
![img](/webtemp/pages/98/800x600_crop_581x240_main_picture_IMG-36895fbcf318928fdcbcdc145af93940-V.jpg)
Ahojda,
tak se rok sešel s rokem a máme za sebou už V. ročník charitativního běhu s Rebečkou. Chtěla bych Vám všem moc poděkovat za účast a podporu při běhu. Podle mě vše dopadlo úžasně, moc děkujeme všem dobrovolníkům a pomocníkům na trati či v zázemí.
Jakmile bylo po běhu, já jsem mohla díky vám vyrazit k moři. Jsme opět v Chorvatsku a i když byla cesta trochu komplikovaná, vše nakonec dopadlo dobře a jsme tu. S tak dlouhou zimou, jakou jsme měli letos, a s chladnějším počasím se sem tam objevila nějaká ta rýma a nachlazení a ani mně se to letos nevyhnulo. Já to s tou rýmou nemám tak jednoduché. Nemůžu si pořádně utřít nos klasickým kapesníkem, protože by mi to mohlo ublížit. Takže s mamkou používáme vlhčené ubrousky, které jsou mnohem šetrnější. Taky se mi dost často stává, že mi teče krev s nosu. Asi je to tím, že EB postihuje i vnitřní orgány, tak je možné, že se mi smrkáním může trochu "poškrábat" sliznice. A tím, že krev zpátky zaschne a vytvoří se stroupky, se to tahle opakuje dokola a dokola. Kašlání může taky občas pozlobit. Ale nějaká rýma, kašel ani teplota mě přece nezastaví! A pro mě je teď přímořský vzduch jako balzám na moje dutiny.
Jinak celkově to mám takové divoké. Jako v životě jeden den super a druhý už ne tak super. Občas se mám úplně "zdravě" a jiné dny nechci chodit a ani si moc hrát, protože mě bolí nožky. Hodně se ale však snažím chodit, občas mě mamka nechá už i doma pomáhat, ale to mě moc dlouho nebaví. Spíš mě baví dělat nepořádek. Několikrát jsme se už letos byly podívat s mamkou v Brně v Dětské nemocnici. Skoro pokaždé mi berou krev a to není žádná sranda pro EB pacienty. Nemůžete mě pořádně přidržet, zatlačit mi na místo vpichu, aby to rychleji zaschlo a hlavně (a to je nejhorší) nedostanu ani tu pěknou náplast se zvířátky jako ostatní děti. Při sundávání by mi totiž udělala bolístku. Ale naštěstí mamka mi vždycky vystřikne malé srdíčko z Mepilexu <3. V Brně jsem se taky potkaly s paní přimářkou, která mě moc chválila. Taky se z nám staly kámošky, dokonce jsem jí ukázala jednu hru na mobilu, tak to byla moc fajn návštěva. Podívali jsme se taky na DEBRA EB Konferenci, která se konala v Brně. Program pro nás děti byl moc prima, zpívaly jsme, hrály hry a poslouchaly různé zajimavosti ze světa EB. Ne každý den se nám s mamkou stane, že se potkáme s ostatními motýlky. Je moc fajn vidět, že nejsme jediní.
Tak já už musím jít, mamka mě bere na ranní procházku. Moc vám přejeme, ať si užijete toto před-letní období a užijete si dny volna.
Mějte se krásně a užívejte sluníčko!
Vaše Beky
Rebečin příběh
05. ledna 2020 Ohlédnutí za 2019![Ohlédnutí za 2019](/webtemp/pages/104/800x600_crop_121x102_main_picture_nova%20beky.jpg)
Letos mi už bylo 5 let, tak jsme se s mamkou a taťkou rozhodli, že začnu chodit do školky. Ono najít školku, která by mě vzala, taky nebylo tak jednoduché, ale nakonec jsme našli tu správnou. Když…
Pokračovat ve čtení![Ohlédnutí za rokem 2018](/webtemp/pages/102/800x600_crop_121x102_main_picture_kii.jpg)
Rok 2018 byl pro nás plný vodních radovánek. Hlavně v létě a to mě moc bavilo. Konečně jsi zjistila, že koupání může být i sranda a nejen bolest a utrpení.
Pokračovat ve čtení![Chorvatsko 2017](/webtemp/pages/96/800x600_crop_121x102_main_picture_IMG-a3c40b411b9a9edc38b12c4927300cac-V.jpg)
Snad jste si užili léto podle svých představ a pořádně jste si odpočinuli, trošku se opálili a nabrali sílu na zbytek roku.
Pokračovat ve čteníČihákovi
Naše rodina, tedy Rebečina maminka Míša, tatínek Richard a pětiletý bráška Ríša, bydlí ve východních Čechách. Až do narození Rebeky jsme žili jako kterákoliv jiná mladá rodina – svůj čas jsme dělili mezi práci a společně strávené chvíle při sportu a na výletech.
S malou Rebekou a nemocí motýlích křídel nás teď čekají velké změny a každodenní náročné ošetřování. Je to sice těžké, ale jsme pevně rozhodnuti se nevzdat, bojovat a i přes omezení žít plným a šťastným životem. Naše děti za to stojí!