První zahraniční výlet

Po dlouhých hovorech jsme se s našima rozhodli vyjet autem do Salcburku. Prý je to moc pěkné město a navíc se tam nachází EB centrum (centrum pro pacienty s nemocí motýlích křídel) a my jsme strašní zvědavci, tak jsme se i tam chtěli zastavit na kukandu.

Těch pár hodin, co jsme tam strávili, se opravdu vyplatily. Dozvěděli jsme se nové rady a triky, které by nám měly trošku usnadnit naše dny. Samozřejmě, že máme v plánu vše konzultovat s našimi doktory v Čechách. Některé informace nás donutili přemýšlet i nad odbornými konzultacemi, například s ortopedem. Moje prstíky na nohách se totiž tváří občas malinko zkrouceně. A já se jim ani nedívím, neustále jsou zavázané a schované v ponožkách před světem i přede mnou. Tak uvidíme, co se nám později podaří zjistit. Celkově se nám v centru moc líbilo a odjížděli jsme nabiti pozitivní energií. Ačkoliv ta se občas hledá moc těžko. Snad se tam ještě někdy půjdeme podívat. 

Jedno z nejdůležitějších stále opakovaných pravidel, kterého se snažíme s mamkou a taťkou držet, je, abych se cítila dobře a užívala si každý den. Paní doktorka v centru říkala, ať se naši nebojí každého mého pohnutí, protože bebínka se mi dělají a dělat budou a to se už bohužel nezmění. Já se ráda otáčím a válím sudy. Je to sranda a moc se těším, až začnu i trošku víc chodit, abych dosáhla na všechny a na všechno, co potřebuju :) Snažím se opakovat věci po bráchovi, ale ještě mi to moc nejde. Paní doktorka říkala, že brácha je takový můj leader, který mi vše ukáže a povede mě.

Nemůžu se dočkat až se vydáme na společnou cestu poznání.

Vaše Rebeka