Přípravy na dovču
Ahoj všichni,
jak se máte? Užíváte si léto?
Já se mám moc dobře, nedávno jsme se já, mamka i bráška vrátili z dovolené, kterou jsme si díky vám mohli dopřát, a jsme ještě stále v dovolenkové náladě. Jak víte, taťku jsme nechali doma, někdo přeci doma musí pohlídat naše hračky. Těším se až vám povyprávím, co jsme všechno zažili, ale to až v dalším článku. Dneska bych ráda vychvalovala mamku, protože před odjezdem musela zařidit spoustu spoustu věcí. A jaké věci se hned dozvíte.
Maminka chtěla být připravená na všechno, zabalila mi úplně všechno i to, co nevím, že mám. Mohli jsme si otevřít malou lékarnu :) Zjistila si i adresu na DEBRU v Malaze, kdyby náhodou se stalo něco, co by potřebovalo odbornější radu nebo pomoc.
Když letíte letadlem, máte omezené možnosti, co si všechno můžete zabalit do přiručního zavazadla. A protože já jsem speciální pasažérka, potřebuju taky speciální věcičky (jehly, desinfekce, mastičky, nůžky, obvazy,...) mít stále u sebe. Takže jsme museli pořídit potvrzení od lékařky, že je na palubě letadla potřebuju. A jelikož jsme nechtěli, aby si o nás na letišti mysleli, že jsme nějací drogoví dealeři, kteří převáží 32 kg lékařského materiálu, pořídili jsme rovnou potvrzení i pro náš ohromný kufr s mým arzenálem. Dalším oříškem k rozlousknutí bylo moje sezení v letadle. Rozhodně bych nemohla celou cestu sedět na mamčiných nohou jako ostatní děti, to by mi po chvíli udělalo bebínka. Tak jsme zaúkolovaly babičku, aby nám ušila podsedáček. Díky němu se mi cestovalo moc pohodlně. Cestování letadlem je celkem fajn, vůbec jsme se s bráškou nebáli.
Letadlo přistálo na letišti v Malaze asi po 3,5 h. Na letišti na nás čekal taxík a odvezl nás do našeho apartmánu. Cestou jsme viděli palmy, spoustu cukráren a hlavně moře. Hned jsme s bráchou věděli, že se nám tam bude líbit :)
V apartmánu mě mamka s babičkou ošetřily, převázaly obvazy na nožkách a už mě hnaly na kutě, protože rázem byly 3 hodiny ráno.
Naše zážitky z dovči vám povyprávím zase přístě.
Vaše Rebeka
Rebečin příběh
05. ledna 2020 Ohlédnutí za 2019Letos mi už bylo 5 let, tak jsme se s mamkou a taťkou rozhodli, že začnu chodit do školky. Ono najít školku, která by mě vzala, taky nebylo tak jednoduché, ale nakonec jsme našli tu správnou. Když…
Pokračovat ve čteníRok 2018 byl pro nás plný vodních radovánek. Hlavně v létě a to mě moc bavilo. Konečně jsi zjistila, že koupání může být i sranda a nejen bolest a utrpení.
Pokračovat ve čteníAhojda, tak se rok sešel s rokem a máme za sebou už V. ročník charitativního běhu s Rebečkou. Chtěla bych Vám všem moc poděkovat za účast a podporu při běhu. Podle mě vše dopadlo úžasně, moc…
Pokračovat ve čteníČihákovi
Naše rodina, tedy Rebečina maminka Míša, tatínek Richard a pětiletý bráška Ríša, bydlí ve východních Čechách. Až do narození Rebeky jsme žili jako kterákoliv jiná mladá rodina – svůj čas jsme dělili mezi práci a společně strávené chvíle při sportu a na výletech.
S malou Rebekou a nemocí motýlích křídel nás teď čekají velké změny a každodenní náročné ošetřování. Je to sice těžké, ale jsme pevně rozhodnuti se nevzdat, bojovat a i přes omezení žít plným a šťastným životem. Naše děti za to stojí!